Moje první cesta do zahraničí vedla v mých 17 letech do Londýna. Po dlouhých přípravách jsem sedla do letadla a vydala se za dobrodružstvím do tohoto pulzujícího multikulturního velkoměsta. Londýn jsem si opravdu zamilovala a v následujících letech se do něj opakovaně vracela jako au-pair.
Kdybych při své návštěvě neměla před maturitou, upřímně bych se už asi ani nevrátila.
S manželem jsme o pár let později procestovali spoustu zemí a na výletní lodi obepluli Středozemní moře. Byl to pro mě nezapomenutelný zážitek…
Když se narodila dcera a stavěli jsme dům, přišlo mi tak nějak přirozené a logické, že na pár let cestování oželíme. Mé srdce to však cítilo jinak.
V jejím půl roce jsme s dcerkou vyrazili do Krakova a na konci léta jsme odjeli k Benátkám. I když dcera v té době neposeděla a měla potřebu se neustále někde batolit, cestu autem zvládla skvěle.
Obě moje děti jsou na cestování jednoduše zvyklé. Moře, písek a všechno to cestovatelské dobrodružství prostě milují. Když balíme kufry a uprostřed noci je vzbudíme (téměř vždy vyrážíme v noci), oči jim září štěstím.
Již několik let přemýšlím o tom, že bych o našem cestování chtěla psát blog. Jednak jako památku dětem na naše dobrodružné cesty a druhak jako inspiraci a podporu ostatním rodičům, kteří by rádi cestovali i se svými malými dětmi, ale neví jak na to.
Máme za sebou už spoustu cest a ne vždy se vše povedlo. Doufám, že mé řádky Vám dodají odvahu a že v nich naleznete odpovědi na své otázky a obavy. Nečekejte, až Vaše děti vyrostou. Vydejte se s nimi společně objevovat krásy světa hned teď.